Kazuistika – interrupce (prohloubení integrace)

aneb vnitřní pohanka vz. vnitřní křesťanka

Klientka: žena, 45 let

Záměr: Přijetí interrupce. Klientka sděluje, že si na toto téma již konstelaci v minulosti stavěla, měla však pocit, že to není „úplně zpracované“. Těhotná byla s mužem, se kterým se velmi záhy rozešla.

Podzáměr:  Symptom – padání vlasů.

Postavili jsme 3 podosobnosti klientky týkající se záměru + interrupci (nenarozené dítě).

Fáze 1. – Odhalení příběhu duše

První podosobnost se projevila jako vnitřní matka. Držela si bříško, pohyboval se v okolí dítěte a dítě emočně viděla. Bylo zde vidět, že na integraci interrupce bylo již skutečně pracováno, protože jinak je obvyklé, že matka cítí za interrupci hlubokou vinu, kterou navíc odmítá. To se obvykle projevuje tak, že dělá, že se jí interrupce vůbec netýká, jakoby se nestala. Zde se matka cítila s dítětem ve spojení, ale nemohla se k němu úplně přiblížit. Interrupce-dítě, leželo a cítilo se špatně a zakrývalo si oči.

Druhá podosobnost se projevila jako karmické trauma. Stála jako přimražená. Byla jí čím dál větší zima. Popisovala obraz „zmrzlé páry v mrazáku – zamrzlý život“. V mysli jí opakovaně stále zněla věta: „Byla by to zrůda. Byla by to zrůda.“ Jednalo se o část duše doslova zamrzlou v traumatu v čase a prostoru hluboké minulosti.

Když jsme k této podosobnosti přidali bod „To, co k tomu patří“ – ukázal se nám silný, vyrovnaný, samolibí, mocný muž. Postupně se identifikoval jako Pohanský kněz-čaroděj s vysokým vědomím toho, co činí.  Odhalil se příběh, kdy tento muž kdysi společně se svojí tehdejší ženou (podosobností č.2), vedl rituály „oběť prvního dítěte“ za účelem posílení plodnosti rodu. Aby dokázali vážnost svého počínání lidem a získali moc, obětovali tehdy své vlastní prvorozené dítě.

Druhá podosobnost klientky byla společným činem a také emočně (partnerským vztahem) spojená s Pohanským knězem. Byla jeho partnerka/manželka a „jela v tom s ním“. Ještě stále k němu cítila připoutanost, i lásku a obdiv. Spolu obětovali své vlastní dítě, a získali tak moc.

Poznámka: V tuto chvíli nás klientka informovala, že ráno jí po cestě na konstelace náhle proletěla hlavou myšlenka: „Oběti prvorozených dětí za účelem přízně bohů.“

V této fázi do konstelace vstoupila třetí podosobnost (vnitřní „křesťanka“). Začal se modlit k Bohu všemohoucímu. Zaříkávat pohanského kněze křesťanskými modlitbami. Snažila se ho přesvědčit, že tady nemá žádnou moc. A také část 2, ať od pohanského kněze odejde.

Poznámka: Klientka poznamenává, že ji vychovával silně katolicky věřící babička.

Pohanský kněz se tomu ale jenom smál. Byl v síle a přesvědčený, že ví, co dělá. Věděl, že je nedílnou součástí jediného boha. Věděl, že někdo tu špinavou práci udělat musí a připadalo mu to přirozené a normální profitovat na tom. V tomto čase byl v síle. Věděl, že má odpovědnost, ale nestaral se o to.

Fáze 2. – Uvolnění vazby

Tím, že byl příběh odhalen, začalo postupně docházet k posunu a k vyrovnávání vztahů. Vazba druhé části klientky (vnitřní pohanky) k Pohanskému knězi slábla. Stále se na něj ale dívala s obdivem a láskou.

Aby došlo k posunu a uvolnění vazby, bylo zapotřebí, aby „vnitřní pohanka“ přijala svojí odpovědnost: „ Ano, udělala jsem to s Tebou. Profitovala jsem na tom. Přijímám za to svojí odpovědnost. A tobě ponechávám tu tvoji.“ Kněz se stále usmíval a v zásadě s tím neměl problém. Ale již cítil, že se od něj druhá část duše osvobozuje. Mrzelo ho, že ztrácí vliv. K úplnému vyvázání ale bylo potřeba udělat ještě nejdůležitější a zcela zásadní krok. Dát mu úctu, která mu náleží. V opačném případě by nedošlo k usmíření a krom toho bychom mohli získat velmi mocného nepřítele-školitele.

Část duše klientky však dokázala procítit poznání, že dobro a zlo na této úrovni neexistuje. Že každý konal, co konal a hodnotiti to není v naší kompetenci. Že někdo pro nás tu špinavou práci udělat musí a že splnil, k čemu se zavázal. Dokázala mu vědomě, upřímně a procítěně říci: „Dávám ti úctu. Ponechávám ti, co je tvé a sobě, co je mé. Děkuji Ti za tuto zkušenost.“

Tím se definitivně osvobodila zpřipoutanosti k tzv. zlu. Přišlo uvolnění a svoboda. I kněz se náhle cítil velmi spokojeně. Vnímal a prožíval, že splnil svůj úkol. Stal se přejícím a odešel se starat o to své tam, kde je ho ještě zapotřebí.

Poznámka: Duše pohanského kněze na sebe vzala ten nejtěžší úkol – konat tzv. zlo. Tyto duše jsou nakonec těmi, kteří trpí nejvíce. Oni budou mít nejtěžší cestu vzhůru. Zavázali se však udělat pro ostatní tuto “službu“. Aneb „největší obětí válek jsou ti, kteří museli konat ty největší hrůzy.“ Pokud tomu nerozumíte nebo s tím nesouhlasíte, netrapte se s tím prosím. Zkuste to nechat otevřené, nesoudit a nic si o tom nemyslet.

Fáze 3. – Vnitřní integrace

Vnitřní pohanka a Vnitřní křesťanka stáli proti sobě a hleděli na sebe. Každá z úplně jiného světa. Tma – netma a světlo – nesvětlo. Přidali jsme do konstelace babičku, která klientku (resp. její podosobnost 3) vychovávala. Poděkovali jí za život a přijala ji takovou, jaká byla: „Jsem žena jako ty. Přijímám tě a dávám ti úctu. Ponechávám ti tvojí víru a prosím dívej se na mě s láskou, když já budu mít svojí vlastní a budu žít život po svém.“

Babička klientce (podosbnosti 3) požehnala a propustila jí ze solidarity. Ta se velmi uvolnila a cítila hlubokou vděčnost, radost a uvolnění.

Vnitřní pohanka vnitřní křesťanka byli osvobozeny a usmířeny. Shledali, že obě jsou tím stejným – Láskou. Došlo k integraci a usmíření „dvou světů“ uvnitř duše klientky. A jako bonus k usmíření s babičkou.

Fáze 4 – Odhalení tajemství nenarozeného dítěte

Dítě (interrupce) se v průběhu usmiřování podosobností 2 a 3 postupně uvolňovalo. Samo přišlo k vnitřní matce, která čekala poblíž a společně se objali. Dítě cítilo krásnou mateřskou lásku a společně poslouchali, jak vnitřní matce bije srdce. Splývali v lásce.

Poznámka: K této hluboké integraci přispěla – kromě kvalit vnitřní matky klientky – také skutečnost, že si klientka na tuto interrupci již v minulosti jednu konstelaci stavěla.

Vnitřní matka se usmívala, přímo zářila. Byla velmi spokojená a šťastná:  „Přijala jsem dítě jako své dítě a dala mu lásku. Místo ve svém srdci. Jsme v míru.“

Dítě se podívalo na klientku a vážně jí řeklo: „Děkuji, že jsem se nemusela narodit. Byla bych zrůda. Vytrhala bych si všechny vlasy.“

Závěr

Konstelace ukázala, že za příběhem samotné interrupce může být řada dalších hlubokých podvědomých příběhů duše, a že klasický konstelační postup integrace interrupce ve smyslu – uznání reality interrupce matkou, poděkování dítěti a přijetí dítěte matkou do svého srdce – je sice zcela jistě velmi hojivý a zásadní, nicméně má ještě větší potenciál. V podvědomí klienta může být řada dalších příběhů, které zážitek interrupce umožňuje odhalit a transformovat a tím zároveň prohlubovat integraci člověka. Lze konstatovat, že pokud by si klientka postavila konstelaci na padání vlasů, ukázal by se stejný příběh. Vše slouží růstu.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.