Kazuistika konstelace – Strach ze sledování – Královna Země Ticha

Klientka: žena, 15 let (přichází s matkou a tetou).

Záměr: Letité strachy dcery – „stihomam – stále se cítím sledovaná“, jako by ji někdo pozoroval skrze okno. Na dotaz, jaký pocit by si přála cítit namísto tohoto strachu, odpovídá, že by si přála cítiti nic.

Stavíme: Část duše, která nese symptom; Energie, která je zatím v mužském principu; Energie, která je zatím v mužském principu; bod Kde to začalo; bod Kam to směřuje) . A otevíráme konstelaci.

Část duše, která nese symptom – Chvilku se cítí hezky, pak jí energie stahuje a začíná táhnout nahoru. Obraz skleničky na víno „šampusky“.  Protahuje se stopkou skleničky nahoru. V okamžiku výstupu se však zastavuje. Cítí, jak ji někdo z vrchu sleduje, pozoruje, velmi bedlivě a ostražitě. Je to velmi, velmi nepříjemné. Má strach. Energie této části duše se v tomto místě zasekává a cyklí v časoprostorové smyčce.

Přichází obraz porodu. Matka klientky říká, že porod byl bez potíží a rychlý. Náhle si však vzpomíná, že na dítě čekal „připravený“ otec s fotoaparátem, který ho hned po porodu vyfotil s bleskem. Přítomná doktorka prý pouze konstatovala : „To jste dělat neměl.“

Integrujeme tuto část duše – malinké super citlivé miminko, které sice ještě moc nevidělo, ale za to plně vnímalo energii „soustředěného pozorovatele“… Po uvolnění traumatu, přichází krásné a obrovské ticho. Takové ticho, ve kterém by musel toužit spočinout každý člověk. Jemné, něžné, absolutní ticho – nic. Nejkrásnější Tiché Nic na světě. Svatá noc.

Jako další úrovni v tomto bodě se ukazuje již zdravá patnáctiletá teenagerka, která prožívá zdravé pocity adekvátní svému věku. (V duchu si říkám: Mít tak tento věk, tuto energii a dnešní zkušenosti :).

Je však zřejmé, že okamžik porodu nebyl skutečnou příčinou potíží klientky. Pouze aktivoval starší příběh duše – hlubší již dříve vzniklé zapletení, které si duše klientky přišla zpracovat. A tak otci za jeho „službu“ – aktivaci traumatu, vlastně nezbývá než poděkovat. Což také činíme.

Na další úrovni (energie, která je zatím v mužském principu) se objevuje energie dravce, který se rozhlíží. Něco hledá. Je to muž, který se neptá a bere si to, co chce (temný král Kazisvět, čaroděj Mrakomor, Sauronovo oko). To po čem touží nejvíce je jemnost a něha, spatřuje ji v dívce – v energii v ženském principu. Přichází obraz Temného draka – mužské reaktivní energie, který chce sežrat – absorbovat do sebe tu nejjemnější a nejušlechtilejší energii – spanilou princeznu.

Na další úrovni (energie, která je zatím v ženském principu) je velmi něžná a jemná energie, která se schovává – princezna ve své komnatě, schoulená v rohu za paravánem. Na chodbě slyší pevné, těžké hlasitě znějící kroky bot s tvrdým podpatkem. (kdo šel někdy v kovbojských botách po chodbě právnické fakulty, zná ten zvuk :). Ví, že si jde pro ní. Jde za otcem princezny. „Buď mi dáš svojí dceru nebo tady vše zničím…“ Princezna se třese hrůzou. Cítí ruce, s ostrými drápy, které se po ní sápou… V tomto bodě se energie opět zasekává – cyklí. Okamžik „kráčejích těžkých bod“ se stává věčným.

Energie v mužském principu se sápe po něžné energii v ženském principu. Bere si jí. Touží ji pohltit. Absorbovat ji do sebe. Prožívat ji… Hněte ji v ruce jako svíčku z vosku, ta se mu však v jeho ohnivé ruce rozpouští. Vosk mu protéká mezi prsty. A jemu zůstávají zase jen prázdné ruce a jeho stále stejně – zraněné kamenné srdce. Na povrch přichází obrovská vlna zoufalství – řev zoufalého draka, který opět ztratil to, po čem nesmírně touží.

Sestupujeme hlouběji do temné dračí energie… objevuje se zraněný mladík. Bodnutý do srdce otrávenou dýkou „Baby Jagy“ – temné energie Nelásky.  Objevuje se zranění a uvolňují se emoce bolesti. Přichází porozumění a následně také uvolnění. Dochází k uvědomění si své původní esence této energie – „prince“.  

V bodě „Kde to začalo“ se objevuje Královna Země Ticha. Krásná, důstojná. Je jakoby průhledná. Je z ticha, je tichem. Stojí na balkoně svého paláce. Zdola k ní v očekávání vzhlíží její lid. Ona ho velmi miluje a touží mu něco dát. Ale má jen prázdné ruce. Má jenom Ticho. Náhle vidí, že je to málo. Je to krásné, ale nenaplněné, prázdné. Touží jim dát víc… Zde začíná sestup duše do materie. Sestup pro další kvality bytí.

Integrujeme tuto původní část duše. A vedeme ji k bodu „Kam to směřuje“. Na tomto místě se ukazuje krásná, silná mladá princezna/královna ve stylovém kostýmu :). je to původní část transformovaná skrze tisíc a jeden život… Nejsilnějším vjemem je její plnost. Už není průhledná. Je z masa a kostí. Je stále velmi jemná, laskavá a krásná, ale navíc silná, plná lásky, odvahy, radosti a hluboké zdravé moudrosti.

Na závěr se propojují všechny zdravé esenciální energie dané konstelace.

Závěr:

Energetické konstelace, jsou obrazem energií – principů, které působí v lidské duši. Pro porozumění tomuto pohledu, je proto třeba dívat se na dané obrazy na úrovni energií, které lze cítiti, ale popsat je není možné jinak než formou obrazů. Obrazy, které se vynořují, jsou dané obrazovou zásobárnou terapeuta a zároveň se ukazují vždy takové obrazy, aby jim porozuměl klient, což si nelze vysvětlit jinak než jako milost „Energetického Pole“, které nám touto formou vždy vychází vstříc.

Na této konstelaci je patrný silně pohádkový aspekt příběhu duše. Přičítám to zejména věku a nastavení klientky, která je mmch. „chodící jemností a něhou“. A přemýšlím odkud jsou mi povědomé pocity draka, kterému sebrali princeznu, kterou toužil sežrat a on sebou nyní, v záchvatu bolesti a zoufalství, mlátí o kamenné stěny své sluje.